Příběhy

Toto je můj příběh

Řídil  jsem  stavby  a  pracoval  na  počítači  jako  projektant. Tak  jednou  měsíčně , i  v  zimě , jsme  s  kamarády  , někdy  i  sám , chodili  na  dlouhé pěší  výlety Začal  jsem  chodit  ohnutý  Bolest  v zádech  mě  vyháněla  od  projektanské  práce Zpomalování  chůze  zkracováním  kroku ,pocit  nejistoty , pomalejší  reakce  pohybu , tuhnutí  rukou  a  problémy  s  písmem  a  podpisem  ... Dále »

Příběh Kateřiny z Ostravy

Pohled neparkinsonika na klub Parkinson. Nakonec jsem si řekla, že bude asi nejlepší začít tím, jak jsem se já sama dostala do klubu Parkinson. Můj příchod do klubu Parkinson nebyl žádnou záměrně plánovanou událostí. Jednoho letního odpoledne mi bylo zkrátka nabídnuto, abych se zajela podívat na setkání tohoto klubu do Centra volného času na ulici Vietnamská v Ostravě – Porubě. ... Dále »

Já a můj Klub Parkinson Plzeň

 Já a můj klub  Jsem parkinsonik již 14 let. Nejsem pesimista. Je mi 65 roků. S tím parkinsonem, což je pěkný zmetek, se musíme prát a bojovat proti němu. Nejlepší při tom boji, je nebýt sám. Parkinson mi hodně vzal, ale také hodně dal. Dal mně hodně dobrých kamarádů. Vzájemně si pomáháme. V Plzni jsme si založili klub. Naší hlavní ... Dále »

Jak jsem přišla k panu Parkinsonu – Anička

Jak jsem přišla k panu PARKINSONU.   Je to již sedm let, necítila jsem se moc dobře, začínala se projevovat zpomalenost a přidal se třes pravé ruky. Navštívila jsem lékaře neurologa, sdělila své problémy, mlčel, neříkal nic, zahleděn do počítače psal si poznámky. Napsal recept a sdělil termín další návštěvy. Přišel den návštěvy, stejná situace, povykládala jsem, že necítím zlepšení, opět ... Dále »

Příběh tety Věrky

JÁ, MŮJ PARKINSON A MŮJ POČÍTAČ Ve stručnosti – v létě 2006 jsem odešla do důchodu. Na jaře 2007 jsem byla na rehabilitaci po úrazu ramene v nemocnici v Bohunicích (Brno). Při průběžné kontrole mi paní doktorka říká – „paní, mě se ta Vaše ruka nelíbí. Ten třes a zatuhlost, nechci Vás strašit, ale máte Parkinsona a hned mě objednala ... Dále »

Příběh všedního dne 18.6.2009

Praha – Černý most, 18.6.2009, 14.09 hodin    Po několika dnech odpočinku na venkově se paní Maria vracela domů do Prahy. Nedaleko svého bydliště se stala svědkyní dopravní nehody. Netušila co se děje, když na ní před ní jedoucí řidič blikal. V protisměru uviděla přes cestu kamion, který spadl z mostu. První myšlenka byla  – vyfotografovat si nastalou situaci. Ale ... Dále »

Příběh další . Rodinný příslušník

Nikdy nejsi sám Nevím, jestli mám právo zrovna já napsat pár řádků o člověku, který se každý den trápí s otravou jménem „Parki“. Nejsem parkinsonik, člověk, který je mi blízký však tuto nemoc má a proto snad můžu následující řádky nazvat svou zpovědí, zkušeností a povzbuzením pro další, kteří budou tyto řádky číst, hledat radu nebo „pomocnou ruku“, aby věděli, že ... Dále »

Příběh Svety Majceho

   Já – parkinsonik ?!?             Parkinsona ve mně objevila manželka. Ona po lehké mozkové příhodě dojížděla na neurologickou kontrolu do Pardubic k paní primářce MUDr. Pithartové. Tam v čekárně visel plakát s vyobrazenými příznaky Parkinsonovy nemoci. A tu si uvědomila, že některé tyto příznaky mám i já. Dostal jsem se tak začátkem roku 2003 do ordinace paní primářky a ta ... Dále »

Příběh neparkinsonika mezi parkinsoniky-Zoja

    Můj vstup do života Parkinsoniků   ledna 2011 13:44 Ač sama v invalidním důchodu, často jsem  trávila odpoledne procházkou, venčením psa. Už přesně nevím, kdy to bylo. Jednoho dne jsem se potkala s paní a od ní jsem se dozvěděla, že nepochází ze Skalice. Ráda by poznávala Skalici a okolí,  chodila do přírody a nemá s kým. Uvítala jsem ... Dále »

S párkím za krkem-Lea

      Vím, že název S párkím za krkem   zní dost podivně, ale já mám takovou svou představu, že párkí je vlastně ošklivý, zlý troll, který mi sedí za krke a práská bičem. Každé prásknutí je nějaká , jím vymyšlená , nesnáz, bolest, ztráta atd. Upřímně ho nenávidím a vzdoruju mu jak umím nejlépe a nakolik mi stačí síly. ... Dále »

„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich